10 let společně

10. výročí spojení našich 3 škol.
Petr Málek
/ROZHOVOR/ Spojit tři střední školy v Teplicích do jedné byl před 10 lety pro některé nepředstavitelný krok ve školství v Ústeckém kraji. Jak to vidí Jiří Nekuda, ředitel této velké školy, po letech dnes?

Do jednotlivých škol jsem vstupoval s respektem, nikoli jako na dobyté území

Letos 1. září uplynulo deset let od chvíle, kdy se na základě rozhodnutí zastupitelů Ústeckého kraje sloučily tři teplické školy do jedné páteřní instituce. Její součástí se staly Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola. V té době to nebyla jednoduchá situace pro ředitele Jiřího Nekudu, který dostal sloučení na starosti. „Někteří tento krok „trávili“ hodně dlouho, někteří jej „nestrávili“ nikdy, ale to se dalo čekat,“ říká s odstupem deseti let.

Vzpomenete si, s čím jste do procesu sloučení škol šel?
Velice dobře a dodnes to považuji za velice správný a rozhodující krok. Do budov průmyslovky a obchodky jsem vstupoval s velkým respektem, nikoliv jako na dobyté území. A to myslím rozhodlo. Zejména učitelé těchto škol viděli, že je beru jako partnery, jejichž názor je důležitý a zajímá mě.

Takže pohoda?
No tak to zdaleka ne. Poměrně hodně negativní postoj ke sloučení měla řada kolegů z Hotelové školy, tedy mé školy původní, ve které jsem předtím dělal ředitele. Můj krok nechápali, byli jsme velká škola, ekonomicky silná a měli obavy, že na sloučení doplatí. Snažil jsem se vysvětlovat, že proces optimalizace škol byl politické rozhodnutí a bylo třeba na něj nějak reagovat.

Muselo po sloučení odejít hodně zaměstnanců?
Co je to hodně? Někteří ano. Největší dopad byl v oblasti vedení škol a THP pracovníků. Před sloučením měli všechny tři školy dohromady tři ředitele a sedm zástupců, po sloučení jednoho ředitele a pět zástupců. Pochopitelně jsem nepotřeboval ani účetní a hospodářky ze sloučených škol, v této oblasti jsem si ponechal tým lidí, na které jsem byl zvyklý. V učitelských sborech jsem musel reagovat na postupný pokles počtu žáků a tříd. Přednostně odcházeli učitelé v důchodovém věku.

Byl to podle vás správný krok, sloučit tři poměrně velké školy do jednoho subjektu?
I po těch deseti letech odpovídám, že ano. Odpůrci slučování škol v našem kraji byli, jsou a vždy budou, ale dovolím si tvrdit, že většina projektů byla zdařilá. Včetně toho našeho. V Teplicích vznikla velká odborná škola s vyváženou oborovou nabídkou, navíc vznikl velký ekonomicky silný subjekt, který dokázal bez problémů reagovat na pokles zájmu o některé obory.

Máte na mysli zejména Obchodní akademii?
Ano, Obchodní akademie si prošla velkou krizí, a nejen ta naše, ale napříč celou republikou. Žáky nám brala zejména gymnázia. V září 2017 vykázala teplická „Obchodka“ 115 žáků v pěti třídách. Byl to šok, učitelé léta zvyklí na tři třídy v ročníku, ve dvou budovách, se s tím jen těžko smiřovali. Je třeba si přiznat, že nebýt sloučeného subjektu, Obchodní akademie v Teplicích by už nebyla.

A jak to vypadá s Obchodní akademií dnes?
Mnohem lépe, máme více než 260 žáků v devíti třídách. Na škole působí 23 učitelů, více než v době sloučení. „Zámeček“ je plný až po střechu. Bylo to o trpělivosti, poctivé práci. Upravili jsme vzdělávací program, posílili jazykovou složku a začali pravidelně pracovat s budoucími zájemci o studium.

A jak je na tom letošní oslavenec, tedy teplická průmyslovka?
Myslím, že dobře, je v nejlepších letech, i když v těchto dnech slaví „70“. Letos nastoupilo na průmyslovku skoro 400 žáků, nejsilnějším oborem je Informační technologie.

Nové obory nepřilákají větší počet žáků na technické studium?
Bohužel ne, léta se to snažím kolegům vysvětlovat, ale marně. Množství žáků, kteří jsou ochotni a schopni studovat technické obory, je přibližně stejné a pokud budeme otevírat nové a nové obory, budeme oslabovat ty stávající. Uvedu jednoduchý příklad. Poslední roky jsme každý rok otevřeli třídu „strojařů“, 33 až 34 žáků. Letos jsme jich přijali 17 a kolega na nově otevřeném oboru 18, tedy dohromady jedna obvyklá třída.

Pojďme konečně k vaší „hotelovce“. Jak to vidíte tam?
Tak, moje jsou už všechny tři školy, ale vím, jak to myslíte. Hotelovka si drží svůj standard, pochopitelně i tady jsme prošli poklesem zájmu a už léta nabíráme o jednu třídu méně. Nahradili jsme to oborem novým, Sociální činností. Letos nám půjde první ročník k maturitní zkoušce. Velmi nevyzpytatelný je zájem na učňovských oborech, tam je to často sázka do loterie. Ale jednu plnou třídu kuchařů, číšníků a cukrářů otvíráme každý rok.

V uplynulých 10 letech byl viděn čilý ruch na budovách škol, co se podařilo?
Podařilo se toho hodně, do budov se investovaly desítky milionů korun a je to znát. Myslím, že kdo nebyl 10 let například na průmyslovce, bude se hodně divit. Budova prošla kompletní rekonstrukcí a příští rok jí čeká oprava střechy a nová fasáda. Víc jak 30 milionů, které stála oprava Obchodní akademie, může každý vidět na vlastní oči. Zámeček je nádherný, jen bych ještě potřeboval peníze na vnitřní investice. Oprava školní jídelny u teplického Gymnázia, která patří Hotelovce, stála skoro 20 milionů. Mysleli jsme i na Hotelovku, tady moc vidět není, ale kompletní výměnou prošly všechny stropy a osvětlení ve třídách, pochopitelně už máme všude LED osvětlení.

V posledních letech je o škole dost slyšet, nějaká změna?
Ano, zásadní. Rozšířil jsem tým vedení školy o pozici zástupce pro mimoškolní činnost, který se stará také o marketing, PR a o komunikaci mimo školu a s partnery. Hodně jich nás začíná podporovat nejen penězi, ale i zařízením, které odpovídá moderním trendům. Navázali jsme také přímou spolupráci s fakultami některých univerzit, v Ústí je to především Fakulta strojního inženýrství. Spolupracujeme také s Technickou univerzitou v Liberci, kam odchází každý rok řada našich absolventů.

TEPLICKÝ DENÍK: 11. 11. 2021
https://teplicky.denik.cz/zpravy_region/rozhovor-reditela-skola-teplice-...

Obrázek pod textem: